Henri René Albert Guy de Maupassant

Guy de Maupassant
Henri René Albert Guy de Maupassant [mopasan], francouzský prozaik, dramatik, novinář, se narodil 5. srpna 1850 v Chateau de Miromesnil.

Henri René Albert Guy de Maupassant [mopasan], francouzský prozaik, dramatik, novinář, se narodil 5. srpna 1850 v Chateau de Miromesnil. Byl mistrem povídky a dramatické novely. Ovlivněn G. Flaubertem a jeho hledáním pravdy, chápal uměleckou tvorbu jako prostředek k vyjádření komplexní představy světa, která má být pravdivější než skutečnost sama. Podkladem k psychologicky zaměřené tvorbě jsou autorovy životní zkušenosti, které mají dílu zaručit objektivnost a pravdivost a zároveň zpětně působit na autora a jeho zodpovědnost za vlastní život. Romány a povídky tematicky sledují jednotlivé etapy autorova života. Rané dílo zachycuje život v rodné Normandii, zážitky z prusko-francouzské války v roce 1870, zkušenosti s úřednickou praxí a příběhy ze sportovního prostředí. Pozdější romány jsou zaměřeny na kritiku francouzského kolonialismu a prodejnost žurnalistiky. Pozdní tvorba, částečně ovlivněná zhoršujícím se zdravotním stavem autora, se zabývá popisem a analýzou chorobných duševních stavů a halucinací člověka. Romány a povídky, často blízké ruskému realismu, se orientují zejm. na naturalisticky pojímané erotické vztahy a kritiku tehdejší francouzské společnosti. Česky vyšlo např. Kulička, Příběh jednoho života, Slečna Fifi, Horla, Levá ruka, Silná jako smrt, Miláček, Na slunce, Na vodě. Guy de Maupassant zemřel 6. července 1893 v Paříži.


Miláček
Společenskokritický román francouzského prozaika.
V 2 částech líčí "Miláček" prudký společenský vzestup Georgese Duroya. Náhodné pařížské setkání tohoto úředníčka s přítelem, novinářem Forestierem, mu otevře dveře do deníku La Vie Francaise. První článek pomáhá Duroyovi (stejně jako dříve svému manželovi) napsat Forestierova žena Madeleine. Ta řídí i jeho první kroky v pařížské společnosti. Duroy v novinách postupuje rychle, ale jeho potřebám (především milostným) plat nestačí. Po Forestierově smrti se ožení s Madelaine a za její pomoci roste i jeho politický vliv. Žárlivost na Madeleininu nejasnou minulost a touha po bohatství ho přivádějí na cestu bezohledného využívání své přitažlivosti pro ženy, které ho začnou nazývat Miláčkem.
Svedení zaměstnavatelovy manželky mu vynese podíl z finanční machinace vydavatele a bankéře Waltera. Madeleinu se mu podaří okrást o polovinu dědictví po bývalém milenci Vaudrekovi a v okamžiku, kdy mu jejich svazek brání v dalšímu vzestupu, ji dává policejně zjistit jako cizoložnici (s ministrem Laroche-Mathieuem). Docílí jak rozvodu, tak i ministrova pádu. Mezitím se vloudí do srdce Suzanne Walterové, přiměje ji k útěku a pohrůžkou skandálem přinutí rodiče k souhlasu se sňatkem. Pronikne tak do nejvyšší politické sféry s perspektivou ministerského křesla, nyní už pod přivlastněným titulem baron Du Roy de Cantel a se stužkou Čestné legie. Pro ukojení sexuálních potřeb si však ponechává v záloze první milenku z "počestných" vrstev, paní de Marelle.
Dějový skelet románu je nesen proměnou intelektuálně průměrného muže s dobovými fyzickými atributy úspěšného milence (atletická postava, okouzlující hlas, půvabný vzhled, neodolatelný knír) z pasivního předmětu ženské žádostivosti v prohnaného a cílevědomého kariéristu, dokonale využívajícího svého osobního kouzla. Na pozadí prudkého společenského vzestupu se objevuje propojení mezi finančním kapitálem, politickými spekulacemi a tiskem ve Francii koncem 70.let 19.st.
Zrychlující se tempo děje, zhuštěného zvláště ve II. části do několika uzlových bodů hrdinova vzestupu a klíčových milostných scén, podaných často ve zkratce či charakterizačním dialogu, je zvláště v I. části zpomalováno vkomponováním několika výrazných líčení a úvah jednotlivých postav. Do románu jejich prostřednictvím vstupuje pro autora charakteristické téma rozhraní mezi životem s plností sil, sexuálních zážitků a kariérou na straně jedné a smrtí s předchozím postupným ochabováním a následným fyzickým rozkladem na straně druhé (rozhovor s básníkem Varennem, Duroyovy pocity v noci před soubojem, Forestierova smrt aj.). Největšího úspěchu dosahuje sice největší ničema, ale jeho pravou hodnotu určuje smrt, číhající v pozadí.